Histony

Histony si můžeme představit jako dřevěné cívky na klubko provázku: DNA (provázek) se kolem nich spirálovitě obtáčí, aby se dvoumetrová molekula vměstnala do jádra buňky. Každý nukleosom vzniká z osmi histonových bílkovin (dva kusy H2A, H2B, H3 a H4) a asi 147 párů bází DNA. Na koncích každého histonu vyčnívají „ocásky“ bohaté na lysin a arginin – právě sem se připínají chemické značky, které určují, jak těsně bude DNA navinuta. Acetylace lysinu neutralizuje jeho kladný náboj, takže DNA (záporně nabitá) se uvolní a geny se čtou; metylace naproti tomu buď aktivuje, nebo umlčuje, podle toho, na který aminokyselinový zbytek se připne. Existují dokonce komplexní „kódy“ – kombinace značek na sousedních aminokyselinách – které dávají chromatinu logiku připomínající notový zápis symfonie.

Např. v případě menopauzy se s poklesem estrogenů mění profil histonových značek v osteoklastech i osteoblastech: přibývá represivních modifikací H3K27me3 na promotoru genu osteocalcin a ubývá aktivujících acetylací na H3K9 ve faktorech řízení růstu kostí. Polyfenoly (resveratrol, kurkumin) a melatonin dokážou některé histon-deacetylázy (HDAC) zablokovat, čímž udrží acetylace delší dobu otevřené. Při pravidelném užívání se proto zpomaluje resorpce kostní tkáně a zlepšuje mikroarchitektura trabekul. U nervových buněk zase resveratrol „přemaže“ H3K9me2 na promotoru BDNF, čímž podporuje synaptickou plasticitu a kognitivní výkonnost žen v přechodu.