Epigenetika

Epigenetika můžeme chápat jako dynamický „operační systém“ našich buněk, který řídí, kdy a do jaké míry se z genetické knihovny čte konkrétní kapitola. Základním nástrojem jsou drobné chemické značky – metylové, acetylové, fosfátové či ubiquitinové skupiny – které se připínají buď přímo na dvoušroubovici DNA, nebo na histonové „cívky“, kolem nichž je DNA navinuta. Tyto značky mění prostorovou strukturu chromatinu: když se části vlákna uvolní, stávají se geny snadno přístupnými pro transkripční aparát; naopak při zahuštění se informace dočasně „zamyká“. Důležité je, že epigenetické úpravy jsou reverzibilní a reagují na okolní prostředí – na složení stravy, spánkový režim, úroveň stresu, expozici toxinům i množství pohybu. Proto dva jedinci s totožnou DNA mohou mít odlišné zdraví a identická dvojčata se mohou s přibývajícím věkem epigeneticky rozcházet.

Např. v případě menopauzy dochází k prudkému poklesu estrogenů, což spouští dominový efekt v regulaci genů. Estrogen se běžně váže na svůj receptor, vytváří komplex s epigenetickými enzymy a otevírá chromatin genům pro tvorbu kolagenu v kostech, protilipidovým enzymům v játrech či růstovým faktorům v mozku. Když estrogen chybí, začíná převažovat „zavírající“ signál: některé kostní geny se silněji metylují, na histonech přibývá represivních značek a osteoklasty (bourači kostí) získávají nad osteoblasty (staviteli) navrch. Paralelně se aktivují zánětlivé dráhy – NF-κB a STAT3 – jejichž promotorové oblasti se naopak odmetylují, takže zánět snadno plápolá. Výsledkem je rychlejší úbytek kostní hmoty, vyšší hladina viscerálního tuku, kolísání nálad a tzv. „mozková mlha“.

Dobrou zprávou je, že cílené nutriční a životní strategie umějí tento epigenetický drift korigovat. Fytoestrogeny (genistein, 8-prenylnaringenin) se dokážou navázat na estrogenový receptor a zčásti obnovit jeho „otevírací“ roli na DNA. Polyfenoly jako resveratrol či kurkumin blokují enzymy DNA-metyltransferázy a histon-deacetylázy, takže vracejí do hry potlačené ochranné geny. Pravidelné silové cvičení podporuje demetylaci promotoru BDNF a růstových faktorů ve svalech i mozku, zatímco intervalový půst zvyšuje hladinu NAD⁺ a aktivuje sirtuiny – enzymy dlouhověkosti. Epigenetika tak poskytuje vědecké vysvětlení, proč se změna životního stylu promítne do pevnějších kostí, lepšího metabolismu a svěžejší mysli, a současně nabízí motivaci, jak si tato zlepšení dlouhodobě udržet.